Jaké chyby děláme v českém jazyce nejčastěji
Náš mateřský jazyk, tedy český jazyk, je velmi krásný, krásně zní, ale s gramatikou je to s ním občas o něco složitější. Ačkoliv se český jazyk vyučuje na základní i střední škole, ne všichni ho perfektně ovládají. A kde lidé dělají chyby nejčastěji?
Krátké a dlouhé i/í a y/ý
ji/jí a ni/ní
Krátký tvar používáme pouze ve 4. pádě.
Existují ale také slova výjimečná, u kterých vám nepomůže ani odvozovací slovo, jelikož je to přesně naopak.
Příklad:
výjimka – vyjímat
tematický – toto slovo není odvozeno od slova téma, ale tematika
Skloňování zájmena já – mě, mně, mne
Ve 3. a 6. pádu píšeme vždy tvar mně
V pádu 2. a 4. píšeme tvar mě/mne
Podmiňovací způsob
Správné jsou pouze tyto tvary – já bych, ty bys, on/ona/ono by, my bychom, vy byste, oni by
Nikoliv – my by jsme, vy by jste
Dlouhé í v přídavných jménech účelových
Účelová přídavná jména vyjadřují účel a pojí se k dané věci.
Příklad:
hasicí auto (vyslovujeme hasící) – hasiči hasící budovu
lepicí páska (vyslovujeme lepící) – chlapec lepící papírový řetěz
Slova díky a kvůli
díky – slovo díky používáme pouze tehdy, jestliže má věta kladný význam
příklad: Díky němu jsme vyhráli matematickou soutěž.
kvůli – slovo kvůli používáme tehdy, jestliže má věta záporný význam
příklad: Kvůli jejich vyrušování jsme dostali domácí úkol.