Jaké chyby děláme v českém jazyce nejčastěji

Náš mateřský jazyk, tedy český jazyk, je velmi krásný, krásně zní, ale s gramatikou je to s ním občas o něco složitější. Ačkoliv se český jazyk vyučuje na základní i střední škole, ne všichni ho perfektně ovládají. A kde lidé dělají chyby nejčastěji?

Krátké a dlouhé i/í a y/ý

ji/jí a ni/ní

Krátký tvar používáme pouze ve 4. pádě.

Existují ale také slova výjimečná, u kterých vám nepomůže ani odvozovací slovo, jelikož je to přesně naopak.

Příklad:

výjimka – vyjímat

tematický – toto slovo není odvozeno od slova téma, ale tematika

Skloňování zájmena já – mě, mně, mne

Ve 3. a 6. pádu píšeme vždy tvar mně

V pádu 2. a 4. píšeme tvar mě/mne

Podmiňovací způsob

Správné jsou pouze tyto tvary – já bych, ty bys, on/ona/ono by, my bychom, vy byste, oni by

Nikoliv – my by jsme, vy by jste

Dlouhé í v přídavných jménech účelových

Účelová přídavná jména vyjadřují účel a pojí se k dané věci.

Příklad:

hasicí auto (vyslovujeme hasící)  – hasiči hasící budovu

lepicí páska (vyslovujeme lepící) – chlapec lepící papírový řetěz

Slova díky a kvůli

díky – slovo díky používáme pouze tehdy, jestliže má věta kladný význam

příklad: Díky němu jsme vyhráli matematickou soutěž.

kvůli – slovo kvůli používáme tehdy, jestliže má věta záporný význam

příklad: Kvůli jejich vyrušování jsme dostali domácí úkol.